"čudná priatelka"

Po přečtení Vašeho zajímavého textu si říkám, že momentálně ke mně asi nemáte žádnou dílčí záležitost k řešení. Což ale není chyba. Vy nejspíš pociťujete potřebu, abych alespoň retrospektivně Vás ve Vašem pohnutém neboli emočně silném příběhu doprovázel. Aby jeho tíha nespočívala výhradně na Vašich ramenou. A myšlenkové doprovázení odborníkem, to je metodický postup, který zná jak klinická psychologie, tak poradenství mezilidských vztahů.

Vy jste měl racionální, existující důvody k nemalé a přitom opodstatněné dávce žárlení. A u každého takového případu vždycky jde i o to, aby přítomná (únosná) hladina žárlivosti věcně podložené nepřerostla v žárlivost kvantitativně přehnanou, excesívní, chorobnou. Tu, kterou ve své skvělé monografii „Othelon aneb manuál o žárlivosti“ nedostižně analyzuje český odborník žel již nežijící, pan primář MUDr. Miroslav Plzák, CSc.;  knihu Vám vřele doporučuji k přečtení. A mám dojem, že Vy jste k nadměrné, nepřiměřené žárlivosti nesklouzl, což je Vám samozřejmě jen a jen ke cti.

Obecně řečeno, pokrevní příbuzné našeho erotického objektu obvykle musíme do jisté míry tolerovat, čili (jakž takž) s nimi vyjít. Oni by nás neměli od aktuální hvězdy našeho života odradit. Vždyť méně příjemné stránky jejich povahové struktury dokážeme částečně i eliminovat neboli jakousi cílevědomou komunikační „filtrací“ umenšit.

I když Vám Vaše partnerka asi způsobovala velikánskou zátěž Vašeho osrdí a občas možná až vyčerpání duševní i tělesné, přesto na ni (vždycky?) budete vzpomínat. To je nepochybně lepší resumé, než kdybyste býval moře času věnoval takovému ženskému protějšku, který vůbec nejiskří a sotva někoho přitahuje. Jednal jste moudře, že jste s touto svou láskou neuzavřel manželství; možná byste tak býval ohrozil své úspory, ač jisté to není. Ze zásady nejsem nositelem optimizmu falešného; přesto se mi zdá, že jste z popsaného bouřlivého vztahu vyvázl dobře, snad jen s nevelkou „ztrátou květinky“. A to je výkon hodný ocenění.

Ženě, kterou označujete slůvkem „priatelka“, přejte v duchu všechno krásné. Třeba si s ní něco pěkného v budoucnu ještě zopakujete? I kdyby to měl být „jen“ upřímný rozhovor či (v krajním případě) pomazlení, jistěže bez vazby osudové. Vězte, že „Návraty existují“ a že je v životě důležité v mezích možností udržovat jistou kontinuitu. Jenom prosím „Nepálit mosty“.